Fyzikální veličiny jsou dány objektivními vlastnostmi hmoty, jejichž velikosti, tj. hodnoty lze experimentálně změřit nebo teoreticky vypočítat. Jsou to tedy měřitelné fyzikální vlastnosti, stavy a změny stavů fyzikálních objektů (látek, polí).

Fyzikální veličiny jsou definovány nezávisle na metodě měření, a to přímo nebo nepřímo ve vztahu k jiným fyzikálním veličinám. Vzájemné závislosti fyzikálních veličin nazýváme fyzikálními vztahy (fyzikálními rovnicemi).

Fyzikální veličiny dělíme na:

• skalární (mají velikost a jednotku měření),
• vektorové (mají velikost, směr působení a jednotku měření).

Fyzikální veličina má určitou hodnotu - velikost, která je dána komparačním měřením s fyzikální veličinou téhož druhu, přičemž srovnávací i srovnávaná fyzikální veličina jsou jednoznačně určeny stejnou jednotkou měření.

Přímo měřené fyzikální veličiny jsou měřeny v základních jednotkách, nepřímo měřené fyzikální veličiny jsou měřeny v odvozených fyzikálních veličinách pomocí jim odpovídajících fyzikálních vztahů, tj. jsou určeny svým rozměrem. Výsledky zejména odvození fyzikálních vztahů je třeba vždy verifikovat pomocí tzv. rozměrové zkoušky.

Termín, název fyzikální veličiny	Symbol, značka fyzikální veličiny	Termín, název jednotky nebo rozměru fyzikální veličiny	Symbol, značka jednotky nebo rozměru fyzikální veličiny	Jednotka nebo rozměr fyzikální veličiny
hmotnost	m	kilogram	kg	kg
zrychlení	a	metr za sekundu na druhou
síla	F	newton	N

Soustava SI je mezinárodní konvenční soustava jednotek měření fyzikálních veličin, která se skládá ze základních jednotek, odvozených jednotek, násobků a dílů jednotek měření.

Základní jednotky měření pro fyzikální veličiny délka, hmotnost, čas, teplota, proud, svítivost a látkové množství jsou: metr, kilogram, sekunda, kelvin, ampér, kandela, mol.

Odvozené jednotky se tvoří jako součiny a podíly jednotek základních.

Dekadické násobky a díly jednotek měření se vyjadřují pomocí předpon před jednotkami.

Metr m je délka dráhy, kterou proběhne světlo ve vakuu za 1/299 792 458 s.

Kilo­gram kg je roven hmotnosti mezinárodního prototypu kilo­gramu uloženého v Mezinárodním ústavu pro míry a vá­hy v Sévres u Paříže. Prototyp kilogramu má tvar válce o průměru 39 mm a je zhotoven ze slitiny platiny a iridia.

Sekunda s je doba rovnající se 9,192631770·10⁹ period záření vydávaného při přechodu mezi dvěma hladinami velmi jemné struk­tury základního stavu izotopu atomu Cesia ¹³³Cs.

Ampér A je časově stálý proud, který při průchodu dvěma nekonečně dlouhými rovnoběžnými přímými vodiči, jejichž průměr je zanedbatelný vůči jejich vzdálenosti, umístěnými ve vakuu ve vzdá­lenosti 1 m od sebe, vyvolá mezi vodiči sílu 2.10^-7 N působí­cí na 1 metr délky každého z obou vodičů.

Kelvin K je 273,16 část teploty trojné­ho bodu vody (trojný bod je stav látky se zcela určitou teplotou a tlakem, ve kterém koexistují tři skupenství současně).

Mol mol je takové množství látky, které obsahuje právě tolik částic (atomů, molekul, elektronů), jako je atomů v 0,012 kilogramu uhlíku .

Kandela cd je svítivost 1/600 000 m² povrchu absolutně černého tělesa ve směru kolmém k tomuto povrchu při teplotě tuhnutí platiny (1768°C) a při normálním tlaku (101 325 Pa).