Fyzikální veličiny jsou dány objektivními vlastnostmi hmoty, jejichž velikosti, tj. hodnoty lze experimentálně změřit nebo teoreticky vypočítat. Jsou to tedy měřitelné fyzikální vlastnosti, stavy a změny stavů fyzikálních objektů (látek, polí).
Fyzikální veličiny jsou definovány nezávisle na metodě měření, a to přímo nebo nepřímo ve vztahu k jiným fyzikálním veličinám. Vzájemné závislosti fyzikálních veličin nazýváme fyzikálními vztahy (fyzikálními rovnicemi).
Fyzikální veličiny dělíme na:
- skalární (mají velikost a jednotku měření),
- vektorové (mají velikost, směr působení a jednotku měření).
Fyzikální veličina má určitou hodnotu - velikost, která je dána komparačním měřením s fyzikální veličinou téhož druhu, přičemž srovnávací i srovnávaná fyzikální veličina jsou jednoznačně určeny stejnou jednotkou měření.
Přímo měřené fyzikální veličiny jsou měřeny v základních jednotkách, nepřímo měřené fyzikální veličiny jsou měřeny v odvozených fyzikálních veličinách pomocí jim odpovídajících fyzikálních vztahů, tj. jsou určeny svým rozměrem. Výsledky zejména odvození fyzikálních vztahů je třeba vždy verifikovat pomocí tzv. rozměrové zkoušky.
Termín, název fyzikální veličiny | Symbol, značka fyzikální veličiny | Termín, název jednotky nebo rozměru fyzikální veličiny | Symbol, značka jednotky nebo rozměru fyzikální veličiny | Jednotka nebo rozměr fyzikální veličiny |
hmotnost | m | kilogram | kg | kg |
zrychlení | a | metr za sekundu na druhou | ![]() |
![]() |
síla | F | newton | N | ![]() |
Soustava SI je mezinárodní konvenční soustava jednotek měření fyzikálních veličin, která se skládá ze základních jednotek, odvozených jednotek, násobků a dílů jednotek měření.
Základní jednotky měření pro fyzikální veličiny délka, hmotnost, čas, teplota, proud, svítivost a látkové množství jsou: metr, kilogram, sekunda, kelvin, ampér, kandela, mol.
Odvozené jednotky se tvoří jako součiny a podíly jednotek základních.
Dekadické násobky a díly jednotek měření se vyjadřují pomocí předpon před jednotkami.
Metr m je délka dráhy, kterou proběhne světlo ve vakuu za 1/299 792 458 s.
Kilogram kg je roven hmotnosti mezinárodního prototypu kilogramu uloženého v Mezinárodním ústavu pro míry a váhy v Sévres u Paříže. Prototyp kilogramu má tvar válce o průměru 39 mm a je zhotoven ze slitiny platiny a iridia.
Sekunda s je doba rovnající se 9,192631770·109 period záření vydávaného při přechodu mezi dvěma hladinami velmi jemné struktury základního stavu izotopu atomu Cesia 133Cs.
Ampér A je časově stálý proud, který při průchodu dvěma nekonečně dlouhými rovnoběžnými přímými vodiči, jejichž průměr je zanedbatelný vůči jejich vzdálenosti, umístěnými ve vakuu ve vzdálenosti 1 m od sebe, vyvolá mezi vodiči sílu 2.10-7 N působící na 1 metr délky každého z obou vodičů.
Kelvin K je 273,16 část teploty trojného bodu vody (trojný bod je stav látky se zcela určitou teplotou a tlakem, ve kterém koexistují tři skupenství současně).
Mol mol je takové množství látky, které obsahuje právě tolik částic (atomů, molekul, elektronů), jako je atomů v 0,012 kilogramu uhlíku .
Kandela cd je svítivost 1/600 000 m2 povrchu absolutně černého tělesa ve směru kolmém k tomuto povrchu při teplotě tuhnutí platiny (1768°C) a při normálním tlaku (101 325 Pa).