Trajektorie je geometrická čára v prostoru (jednodušeji v rovině, v přímce), kterou opisuje hmotný bod (těžiště tělesa) při svém pohybu v daném časovém intervalu. Tvar trajektorie je závislý na volbě vztažné soustavy, takže trajektorií může být přímka, anebo křivka (kružnice, elipsa, spirála apod.). Specifický tvar trajektorie nám pak umožňuje kvalitativně klasifikovat pohyby na přímočaré a křivočaré.
Dráha s
je délka trajektorie, tj. skalární fyzikální veličina, jejíž velikost se při pohybu v čase mění, tj. . Jde tedy pouze o vzdálenost, kterou hmotný bod (těžiště tělesa) opíše za určitou dobu, značí se
obvykle s, případně dráha jako vzdálenost d nebo délka l. Dráha se měří se v soustavě SI v metrech, případně
v dekadických násobcích nebo dílech metru.
Trajektorii lze rovněž definovat jako spojnici všech poloh, kterými prochází koncový bod polohového vektoru , tj.
. Vektorem je pak posunutí, které má na rozdíl od dráhy směr, protože vyjadřuje změnu polohového vektoru
za určitý čas pohybu hmotného bodu (těžiště tělesa). Posunutí je dáno pouze počátečním a koncovým bodem pohybu hmotného bodu (těžiště tělesa) jakožto
spojnice bodů „start-cíl“ pohybu, a to bez ohledu na absolvovanou dráhu a trajektorii daného pohybu za čas pohybu.
Rovněž je třeba odlišit trajektorii, dráhu a posunutí od grafického popisu závislosti dráhy na čase, tj. od časového rozvinutí dráhy.
Kinematický popis důsledků pohybu není dynamickým popisem příčin pohybu, tj. pouhý grafický záznam pohybu nezahrnuje vysvětlení působení všech vnějších sil jako příčin pohybu. Teoreticky obecně může jít o jakýkoliv grafický záznam toho, jak se dráha mění v čase, např. časové rozvinutí velikosti dráhy při padání listu ze stromu za působení proměnného větru, anebo seismografický záznam výchylek otřesů země při zemětřesení (země se chvěje tak, že v určitých časových intervalech jsou amplitudy jakožto dráhové výchylky nad standardní (klidovou) nulovou potenciální dráhovou hladinou a v jiných časových intervalech jsou amplitudy jakožto dráhové výchylky pod standardní nulovou potenciální dráhovou hladinou), aniž víme, jaký byl časový průběh geologických sil.