Jestliže na těleso působí síla, pak se těleso pohybuje se zrychlením, které je přímo úměrné působící síle a nepřímo úměrné hmotnosti tělesa. Obecněji lze zákon síly formulovat tak, že síla je rovna časové změně hybnosti.
Je-li hybnost tělesa mírou pohybu tělesa (
), pak změna hybnosti tělesa je důsledkem působící síly v čase
.
Časová změna hybnosti tělesa je důsledkem časové změny impulsu síly
.
Zákon síly lze formulovat pomocí zrychlení tak, že působí-li na těleso síla,
musí se těleso pohybovat zrychleně, případně zpomaleně.
.
Velikost zrychlení a, které uděluje síla tělesu o hmotnosti m, je přímo úměrná velikosti této síly F (při konstantní hmotnosti tělesa) a nepřímo úměrná hmotnosti (při konstantně působící síle).
2. Newtonův zákon síly |
Důsledky:
- je-li F = 0, potom a = 0, v = konst.;
- je-li F = konst., potom a = konst.
Příklady silového působení:
Velikosti sil ve fyzikálním vztahu | Symbol | Zrychlení |
![]() Newtonův zákon síly |
![]() |
Zrychlení a |
![]() Tíha tělesa |
![]() |
Tíhové zrychlení g |
![]() Dostředivá síla |
![]() |
Dostředivé zrychlení![]() |
![]() Newtonův gravitační zákon |
![]() |
Zrychlení těles v gravitačním poli tělesa o hmotnosti m2![]() |
Jednotkou síly je N newton, který má rozměr v soustavě
SI. Síla 1 N uděluje tělesu o hmotnosti 1 kg zrychlení 1 m.s-2.
Silové působení podle Newtonova zákona má obecnou platnost. Hmotnost má dvě formy: látku a pole. Síla je vektorová fyzikální veličina, která popisuje interakci (vzájemné působení) těles, a to dotykově (v případě interakce látky), bezdotykově (v případě interakce polí).
Statické účinky interakcí se projevují deformací těles podle zákona Hookova.
Dynamické účinky interakcí se projevují změnou pohybového stavu těles podle zákona Newtonova.
V technické mechanice jde především o sledování příčin, důsledků a rovnováhy sil. Řešíme zejména otázky:
- jaký hmotný objekt se pohybuje;
- proč se hmotný objekt pohybuje;
- jak se objekt pohybuje;
- za jakých podmínek dochází k rovnováze tělesa.