Zdroj Z mechanického vlnění je oscilátor, který generuje kmity. Tyto kmity se vazbami danými nosným, tj. hmotným a pružným prostředím, přenášejí z částice na částici určitým směrem (určitými směry) dáledo prostředí. Částice jako hmotné body kmitají neustále kolem svých rovnovážných poloh, dokud kmitá zdroj, anebo se v důsledku odporu prostředí utlumí.
Základní rovnice elongace kmitavého pohybu je časovou závislostí, zatímco rovnice šíření vlnění je závislostí časoprostorovou.
Pozorovaný bod ve vzdálenosti x od zdroje kmitá v porovnání se zdrojem se zpožděním t´. Protože se čelo vlny šíří konstantní rychlostí v, lze jeho elongace popsat uvedenou rovnicí postupného, příčného mechanického vlnění v prostředíhomogenním a izotropním, a to pomocí: amplitudy vlnění y0; úhlovéfrekvence w; periody T; vlnové délky l
(obecná rovnice prostorovéhovlnění nabízí popis i pro neharmonické, podélné, stojaté vlny, a to v nehomogenním a neizotropním prostředí).
Zjednodušeně řečeno interference vlnění je superpozice vlnění v místech, kde dochází ke„křížení“ vlnění. Interferencí stejných vlnění opačného směru vzniká stojatá vlna.
U postupného vlnění se přenáší energie a impuls, látka nikoliv. Částice prostředí kmitají postupně, tj. s různou fází a se stejnými amplitudami.
U stojatého vlnění se energie nepřenáší, pouze se přenáší informace o výchylce.Částice nosného prostředí kmitají současně, tj. se stejnou fází a s různými amplitudami (s nulovými v uzlech a s maximálními v kmitnách). Pomocí diskuse amplitudy stojaté vlny lze odvodit, že odrazem vlny nahustším prostředí nebo na pevném konci se změní fáze v opačnou, jakobyse odražená vlna posunula o půlvlnu. Odrazem na řidším prostředí nebona volném konci se fáze nemění.
Interference mechanických vlnze dvou zdrojů různých (Z1, Z2)je reálná pouze pro vlnění mechanická, nikoliv pro vlnění elektromagnetická.
Základní podmínkou interference je koherence (koherentní vlnění je vlnění téže frekvence, téhož směru kmitání a téže fáze (nebo fázového rozdílu).
Vlnění lze popsat základními vlnovými rovnicemi:
Obdobně jako v diskusi podmínek superpozice kmitání můžeme považovatamplitudu výsledného vlnění za maximální, jestliže je dráhový rozdíl Δx sudým násobkem půlvlny, popř. za minimální, jestliže je dráhový rozdíl Δx lichým násobkem půlvlny:
![]() |
![]() |
Uzavřené soustavy mohou mít buď oba konce bodové řady pevné (a,b), jeden konec pevný a druhý volný (c,f), anebo oba konce volné (d,e). Podmínkou pro vznik stojaté vlny je při dané fázové rychlosti v vhodný poměr mezidélkou prostředí l a frekvencí kmitání f.
Pro případy (a, b, d, e) lze obecně odvodit:
Pro případy (c, f) lze obecně odvodit:
Chvění se významně a prakticky projevuje jako kmitání bodů stojatých vln zejména hudebních nástrojů strunných, dále vzduchových sloupců píšťal, ozvučných desek reproduktorů, membrán (u ušních bubínků) apod.