Celková energie proudící tekutiny vodorovnou trubicí má 2 základní složky, a to složku dynamickou (kinetickou, pohybovou) pK a složku statickou (potenciální tlakovou) pS. Při změně průřezu S vodorovné trubice dochází ke změně rychlosti vproudící tekutiny (podle rovnice kontinuity) a tak dochází i ke změně složky kinetické energie (dané objemové jednotky). V důsledku zákona zachování celkové mechanické energie se musí měnit jedna složka energie pouze na úkor jiné složky, tj. kinetická energie se změní pouze na úkor potenciální energie tlakové p = h· r·g (objemové jednotky energie) a naopak.
Pro vodorovnou trubici proměnného průřezu platí Bernoulliho rovnice
V případě nakloněné trubice bychom museli uvažovat i změnu statické složky energie potenciální polohové Dh·r·g (pro Dh výškový rozdíl mezi středy průřezů trubice) a celková energie proudící tekutiny nakloněnou trubicí pak musí mít základní složky celkem 3.
Jako hydrodynamické paradoxon je označován jev, kdy v zúženém průřezu trubice tekutina vystoupí domanometrické trubice „překvapivě“ níže (než v manometrické trubici při větším průřezu téže trubice). Případně proudící tekutina do manometrické trubice nevystoupí vůbec a vzniká podtlak doprovázený nasáváním vzduchu.